Hřebíček celý - Výběr balení: 25 g

• Intenzivní a pronikavá: Hřebíček má velmi silné aroma, které je cítit už z dálky.
• Kořeněná a sladká: V chuti dominuje kořeněný tón s výraznými sladkými podtóny.
• Hřejivá: Chuť i vůně hřebíčku působí hřejivě, což je ideální pro podzimní a zimní pokrmy.
• Aromatická: Je velmi aromatický, s nádechem balzamických a eukalyptových tónů.
• Mírně štiplavá: Na konci můžete cítit jemnou štiplavost, která dodává hřebíčku jeho charakteristickou ostrost.
• Hořkost: Může mít i lehce hořké tóny, zvláště pokud se ho použije příliš mnoho nebo se vaří příliš dlouho.

Hřebíček je neuvěřitelně všestranné koření, které najde své místo jak ve sladké, tak ve slané kuchyni. Jeho výrazná, hřejivá a lehce štiplavá chuť dokáže proměnit obyčejné jídlo v gurmánský zážitek.

Sladká kuchyně

• Pečené dobroty: Je neodmyslitelnou součástí tradičních perníčků, jablečných koláčů a dalších ovocných pečených dezertů. Dokonale doplňuje chuť dýňových koláčů a sladkých bramborových nákypů.
• Kompoty a povidla: Dodává hloubku a aroma ovocným kompotům, zejména těm z jablek, hrušek a švestek. Je výborný i v domácích povidlech.
• Nápoje: Bez hřebíčku si nelze představit svařené víno nebo punč. Přidává se také do horkých čajů, horké čokolády nebo ovocných ciderů pro příjemné prohřátí.
• Pudinky a krémy: Špetka mletého hřebíčku může ozvláštnit rýžový pudink, tapiokový pudink nebo různé mléčné krémy.

Slaná kuchyně

• Maso: Skvěle se hodí k vepřovému, hovězímu, zvěřině a drůbeži, zejména k pečené kachně nebo huse. Často se používá do marinád, kde pomáhá maso zkřehčit a dodat mu specifické aroma. Můžete ho zapíchnout přímo do cibule, kterou přidáte k pečenému masu nebo do vývaru.
• Omáčky a vývary: Hřebíček je klíčovou ingrediencí mnoha tmavých omáček, gulášů a silných masových vývarů. Jeho aroma se krásně snoubí s cibulí, česnekem a kořenovou zeleninou.
• Asijská a indická kuchyně: Je nezbytnou součástí mnoha kari směsí, garam masaly a dalších kořeněných pokrmů. Najdete ho v pilafu, biryani a dalších rýžových jídlech, stejně jako v luštěninových pokrmech.
• Zelenina a luštěniny: Může se přidávat k vařené nebo pečené mrkvi, červené řepě nebo do dušené čočky a fazolí pro zajímavý chuťový podtext.

Tipy pro použití

• Celý vs. mletý: Celý hřebíček má intenzivnější a trvanlivější aroma, které se uvolňuje pomalu. Je ideální do pokrmů, které se vaří dlouho, jako jsou omáčky, vývary nebo pečené maso. Mletý hřebíček je silnější a rychleji uvolňuje své aroma, proto ho používejte s rozvahou a přidávejte ho spíše ke konci vaření.
• Množství: Díky své síle stačí obvykle jen malé množství hřebíčku. Pár kousků dokáže jídlo výrazně ovlivnit. Předávkování může vést k příliš dominantní a hořké chuti.
• Kombinace: Hřebíček se skvěle doplňuje s dalšími teplými kořeními, jako je skořice, muškátový oříšek, kardamom a badyán.

Kolébka hřebíčku: Moluky

Původním domovem hřebíčku (rostliny hřebíčkovce kořenného, Syzygium aromaticum) jsou Molucké ostrovy v Indonésii. Toto souostroví, které se nachází jihovýchodně od Malajského poloostrova, bylo v historii pro své bohatství na vzácné koření nazýváno také "Kořeněné ostrovy". Zde rostl hřebíčkovec divoce v džunglích po tisíce let a místní obyvatelé ho znali a používali dávno před příchodem Evropanů.

Historie šíření

Z Moluk se hřebíček začal šířit do dalších částí světa. Již ve 3. století před naším letopočtem se o něm píše v čínských záznamech a ve starověké Číně se používal nejen jako koření, ale i pro osvěžení dechu u císařského dvora. Do Evropy se dostal pravděpodobně před naším letopočtem prostřednictvím arabských obchodníků, kteří s ním čile obchodovali.

V 16. století, s příchodem evropských mořeplavců, se hřebíček stal nesmírně cenným artiklem. Portugalci a později Holanďané ovládli obchod s tímto kořením a snažili se udržet monopol. Aby zabránili šíření, pod trestem smrti zakazovali vývoz semen a sazenic z Moluk. Teprve v roce 1770 se francouzskému guvernérovi ostrova Mauricius podařilo propašovat sazenice a založit plantáže mimo původní oblast, což vedlo k postupnému rozšíření pěstování.

Současné oblasti pěstování

Dnes se hřebíček pěstuje v různých tropických oblastech po celém světě, kde panuje teplé a vlhké klima. Mezi největší producenty a vývozce hřebíčku patří:

• Madagaskar
• Tanzanie (především ostrovy Zanzibar a Pemba)
• Indonésie (stále významný producent, ačkoliv velkou část své produkce spotřebuje pro domácí výrobu cigaret "kretek")
• Srí Lanka
• Indie
• Brazílie

Pěstování, zpracování a sklízení hřebíčku

Hřebíčkovec kořenný (Syzygium aromaticum) je stálezelený strom, který pro svůj růst vyžaduje specifické podmínky. Daří se mu v teplém a vlhkém tropickém klimatu s dostatkem srážek a dobře propustnou půdou.

Pěstování začíná výsevem semen nebo sázením řízků. Strom začíná plodit až po několika letech, obvykle po 6–10 letech, a plně produktivní je zhruba po 20 letech. Sklizeň je náročný proces a probíhá ručně. Sbírají se nerozevřené květní pupeny ve fázi, kdy mají jasně růžovou barvu a typický hřebíkovitý tvar. Je to kritický moment, neboť pokud se pupeny nechají rozvinout, ztrácejí svou aromatickou hodnotu.

Po sklizni se pupeny suší, tradičně na slunci. Během sušení mění barvu z růžové na tmavě hnědou a získávají svou charakteristickou, intenzivní vůni a chuť. Správné a postupné sušení je klíčové pro zachování kvality koření. Po usušení se hřebíček třídí a balí pro distribuci.