Libeček, s jeho nezaměnitelnou, výraznou chutí, je v české kuchyni velmi oblíbenou bylinou. Často se mu přezdívá „české maggi“ a to díky jeho schopnosti dodat pokrmům hloubku a bohatou chuť. Libeček se používá jak v čerstvé, tak sušené formě a je nepostradatelný při přípravě polévek, omáček, masových jídel i zavařenin. Více
Kompletní informace o Libečku
Vědecká klasifikace
Chuť a vůně Libečku
Používané části rostliny
Použití Libečku v kuchyni a v gastronomii
Tipy pro použití sušeného Libečku
Léčivé účinky Libečku
Historie a zeměpisný původ Libečku
Pěstování, zpracování a sklízení Libečku
Další zajímavá fakta o Libečku
Kořenící směsi s Libečkem
Libeček je bylinka, kterou si můžeme vypěstovat i doma nebo zahrádce a její použití je v kuchyni velmi široké. Ně nadarmo se Libečku říká české maggi a lze jej použít na provonění a dochucení naprosto všech připravovaných pokrmů, protože blahodárně působí na oběhový systém, odstraňuje plynatost a zlepšuje trávení. Libeček je možno používat místo petrželky a navíc působí silně močopudně.
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
Rod: libeček (Levisticum)
Další názvy a jména Libečku
Česky: Libeček, polévkové koření, maggi bylina a kořen, přírodní a domácí nebo zelené maggi koření
Latinsky: Levisticum officinale
Anglicky: Lovage
Chuť a vůně Libečku
Chuť i vůně Libečku je velmi intenzivní a ne každému voní (či chutná), připomíná trochu celer a nebo velmi intenzivní petržel. Neméně lidem připomíná jeho vůně masový vývar, ale spíše si to s ním jen spojují a v momentě kdy ucítí libeček, tak si to spojí s polévkami a vývary, do kterých se běžně a velmi hojně používá.
Jinak je chuť zemitá a kořeněná a vůně může být lehce nasládlá.
Používané části rostliny
Používají se všechny části rostliny, snad jen kromě květu. Do polévky využijete nejčastěji listy, do různých pest a pod maso využijete tužší stonek a také se využívá kořen, který se využívá spíše v domácí medicíně jako nálev nebo jako přísada do tinktur. Dokonce se využívají i jeho plody, které jsou vhodné podobně jako kmín či anýz na nakládání zeleniny a zeleninových směsí.
Použití Libečku v kuchyni a v gastronomii
Libeček, často přezdívaný „české maggi“, je v kuchyni a gastronomii ceněný pro svou výraznou, kořenitou chuť. Jeho všestranné využití z něj činí nepostradatelnou bylinu pro dochucení mnoha pokrmů.
- Polévky a vývary: Libeček je tradiční součástí polévek a vývarů, kterým dodává hloubku a bohatou chuť.
- Omáčky: Jeho intenzivní aroma skvěle doplňuje omáčky, zejména ty masové a smetanové.
- Maso: Libeček je skvělý k dochucení pečeného, dušeného i mletého masa. Jeho chuť se hodí zejména k hovězímu, jehněčímu a kuřecímu masu.
Luštěniny: Libeček se skvěle hodí k luštěninovým jídlům, jako je čočka a fazole. Dodává jim bohatou chuť a aroma. - Brambory: Přidáním libečku do bramborových jídel, jako je bramborová polévka nebo bramborový salát, se zvýrazní jejich chuť.
- Zeleninová jídla: Libeček se používá k dochucení zeleninových jídel, jako jsou dušená zelenina, saláty a pomazánky.
- Nakládání: Libeček se používá při nakládání zeleniny, zejména okurek a hub, kterým dodává charakteristickou chuť.
- Gastronomie: V moderní gastronomii se libeček používá k experimentování s novými chutěmi a kombinacemi. Využívá se například k přípravě libečkového pesta, oleje nebo octa.
Tipy pro použití sušeného Libečku
S mírou je klíčem: Libeček má velmi intenzivní chuť, proto je důležité používat ho s rozvahou. Začněte s malým množstvím a postupně přidávejte, dokud nedosáhnete požadované chuti.
Čerstvý vs. sušený: Čerstvý libeček má svěžejší a aromatičtější chuť, zatímco sušený libeček je koncentrovanější. Při použití sušeného libečku použijte zhruba poloviční množství oproti čerstvému.
Kombinace s dalšími bylinkami: Libeček se skvěle doplňuje s dalšími bylinkami, jako je petržel, celer, tymián a rozmarýn. Experimentujte s různými kombinacemi a objevte nové chutě.
Libečkový olej: Libečkový olej je skvělý způsob, jak uchovat chuť libečku a použít ho k dochucení salátů, omáček a polévek. Připravíte ho tak, že čerstvý libeček zalijete kvalitním olivovým olejem a necháte louhovat několik dní.
Libeček v nakládané zelenině: Libeček je tradiční součástí nakládané zeleniny, zejména okurek. Dodává nakládané zelenině charakteristickou chuť a aroma.
Libeček v moderní gastronomii: V moderní gastronomii se libeček používá k experimentování s novými chutěmi a kombinacemi. Využívá se například k přípravě libečkové pěny, zmrzliny nebo koktejlů.
Libečková sůl: Libečkovou sůl si můžete připravit velice snadno, smícháte ho s bavorskou solí do mlýnku.
Recepty s Libečkem
Domácí sekaná pečeně
Podzimní a zimní druhy koření
Léčivé účinky Libečku
Trávení: Libeček podporuje tvorbu trávicích šťáv a zlepšuje chuť k jídlu.
Pomáhá při nadýmání a plynatosti.Může ulevit od žaludečních potíží.
Ledviny a močové cesty: Libeček má močopudné účinky a podporuje vylučování škodlivých látek z těla.
Tradičně se používá při léčbě ledvinových kamenů a infekcí močových cest.
Další účinky:
- Libeček má protizánětlivé a antimikrobiální účinky.
- Může pomoci při revmatismu a dně.
- V lidovém léčitelství se používá i jako afrodisiakum.
Způsoby použití:
Čaj: Libečkový čaj se připravuje z kořene nebo listů.
Odvar: Odvar z libečku se používá k obkladům a koupelím.
Šťáva: Šťáva z libečku se používá k podpoře trávení.
Upozornění:
Libeček by neměly užívat těhotné a kojící ženy.
Při nadměrném užívání může libeček způsobit podráždění ledvin.
Pokud máte zdravotní problémy, poraďte se před užíváním libečku s lékařem.
Libeček je tedy cenná bylina s mnoha léčivými účinky. Je však důležité používat ho s rozvahou a v případě zdravotních potíží se poradit s lékařem.
Historie a zeměpisný původ Libečku
Země původu Libečku nelze jednoduše stanovit, některé zdroje uvádí, že jde o tehdejší území Persie – tedy dnešní území Afghánistánu a Íránu. Postupně se pak rozšířil také do dnešního Středomoří, kde se pěstuje mnoho – většina bylinek, které známe.
Ve Vatikánu je uložena Římská kuchařka ze 4. století n. l., kde nalezneme bylinku Libeček a také několik receptů a zmínek o něm.
Ve středověku se pěstoval hlavně v klášterech a na jejich zahrádkách, tímto způsobem se také šířil, mniši jej dávali také jako dar svým bratrům.
Pěstování, zpracování a sklízení Libečku
- V první řadě je zapotřebí vybrat Libečku vhodný prostor na našich zahrádkách. Nesmíte zapomenout, že se jedná opravdu o vysokou a širokou rostlinu, ne zřídkakdy je tato bylinka vysoká ke dvoum metrům a široká může být zrovna tak. Doporučujeme však libeček udržovat a zastřihávat, aby byl lehce dostupný a košatý.
- Nejlépe Libeček vypěstujete buďto z malých semenáčů (malých rostlin), které koupíte na tržišti anebo ještě lépe - poproste svou sousedku nebo souseda ať vám odkopne kousek kořenového balu a ten si zasaďte, velmi rychle uvidíte výsledek.
- Semena se vysévají až do konce října, je ale nutné počítat, že ze samotného semena bude možné Libeček zpracovávat až příští rok.
- Protože je Libeček velmi nenáročnou rostlinou, vydrží jak prosluněná místa, tak i polostín. Pokud jsou léta suchá, nevadí, Libeček to přežije i delší dobu bez zálivky - například pokud máte zahrádku pouze jako víkendovou záležitost.
- Libeček je vytrvalý a pokud mu dáte správnou půdu, provzdušněnou a kyprou (ne mokrou), tak vám na jednom míste poroste mnoho let!
- Libeček je možné sklízet kdykoliv jej potřebujeme. Sušíme ho zejména na suchých a stinných místech a uchováváme jej v kořenkách bez přístupu vzduchu a na místech se stálou teplotou a pokud možno i na tmavých místech, například někde ve špajzu.
Další zajímavá fakta o Libečku
Libeček je skutečně možné konzumovat celý, od plodu, přes listy a stonky až po kořeny.
Libeček skvěle snáší mráz, ve smyslu, že jej můžete bez obav zamrazit a vždy tak máte po ruce "čerstvou" bylinku nejen do polévky.
Bylinková zahrádka v kuchyni
Kořenící směsi s Libečkem
Složení: Libeček sušený
Může obsahovat stopy alergenu lepku, sóji, celeru, hořčice, sezamu, vejce a mléka.
Země původu: ČR