Libeček - Výběr balení: 25 kg
Sušený libeček, bylina s výraznou, silnou a lehce nasládlou chutí připomínající celer a petržel, je oblíbeným kořením pro dochucení polévek, vývarů, omáček a masových pokrmů.
✔ Intenzivní: Přírodní a bohatá chuť, která nahradí i čerstvou bylinu.
✔ Univerzální použití: Výborný do omáček, polévek, salátů, k masu i zelenině.
✔ Kvalitní: Pečlivě vybrané listy a šetrně sušené, aby si zachovaly maximum své přirozené chuti a vůně Více
Kompletní informace o Libečku
Vědecká klasifikace
Chuť a vůně Libečku
Používané části rostliny
Použití Libečku v kuchyni a v gastronomii
Tipy pro použití sušeného Libečku
Léčivé účinky Libečku
Historie a zeměpisný původ Libečku
Pěstování, zpracování a sklízení Libečku
Další zajímavá fakta o Libečku
Přečtěte si více o libečku
Libeček je bylinka, kterou si můžeme vypěstovat i doma nebo zahrádce a její použití je v kuchyni velmi široké. Ně nadarmo se Libečku říká české maggi a lze jej použít na provonění a dochucení naprosto všech připravovaných pokrmů, protože blahodárně působí na oběhový systém, odstraňuje plynatost a zlepšuje trávení. Libeček je možno používat místo petrželky a navíc působí silně močopudně.
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
Rod: libeček (Levisticum)
Další názvy a jména Libečku
Česky: Libeček, polévkové koření, maggi bylina a kořen, přírodní a domácí nebo zelené maggi koření
Latinsky: Levisticum officinale
Anglicky: Lovage
Chuť a vůně Libečku
Chuť i vůně Libečku je velmi intenzivní a ne každému voní (či chutná), připomíná trochu celer a nebo velmi intenzivní petržel. Neméně lidem připomíná jeho vůně masový vývar, ale spíše si to s ním jen spojují a v momentě kdy ucítí libeček, tak si to spojí s polévkami a vývary, do kterých se běžně a velmi hojně používá.
Jinak je chuť zemitá a kořeněná a vůně může být lehce nasládlá.
Používané části rostliny
Používají se všechny části rostliny, snad jen kromě květu. Do polévky využijete nejčastěji listy, do různých pest a pod maso využijete tužší stonek a také se využívá kořen, který se využívá spíše v domácí medicíně jako nálev nebo jako přísada do tinktur. Dokonce se využívají i jeho plody, které jsou vhodné podobně jako kmín či anýz na nakládání zeleniny a zeleninových směsí.
Použití Libečku v kuchyni a v gastronomii
Libeček, často přezdívaný „české maggi“, je v kuchyni a gastronomii ceněný pro svou výraznou, kořenitou chuť. Jeho všestranné využití z něj činí nepostradatelnou bylinu pro dochucení mnoha pokrmů.
- Polévky a vývary: Libeček je tradiční součástí polévek a vývarů, kterým dodává hloubku a bohatou chuť.
- Omáčky: Jeho intenzivní aroma skvěle doplňuje omáčky, zejména ty masové a smetanové.
- Maso: Libeček je skvělý k dochucení pečeného, dušeného i mletého masa. Jeho chuť se hodí zejména k hovězímu, jehněčímu a kuřecímu masu.
Luštěniny: Libeček se skvěle hodí k luštěninovým jídlům, jako je čočka a fazole. Dodává jim bohatou chuť a aroma. - Brambory: Přidáním libečku do bramborových jídel, jako je bramborová polévka nebo bramborový salát, se zvýrazní jejich chuť.
- Zeleninová jídla: Libeček se používá k dochucení zeleninových jídel, jako jsou dušená zelenina, saláty a pomazánky.
- Nakládání: Libeček se používá při nakládání zeleniny, zejména okurek a hub, kterým dodává charakteristickou chuť.
- Gastronomie: V moderní gastronomii se libeček používá k experimentování s novými chutěmi a kombinacemi. Využívá se například k přípravě libečkového pesta, oleje nebo octa.
Tipy pro použití sušeného Libečku
S mírou je klíčem: Libeček má velmi intenzivní chuť, proto je důležité používat ho s rozvahou. Začněte s malým množstvím a postupně přidávejte, dokud nedosáhnete požadované chuti.
Čerstvý vs. sušený: Čerstvý libeček má svěžejší a aromatičtější chuť, zatímco sušený libeček je koncentrovanější. Při použití sušeného libečku použijte zhruba poloviční množství oproti čerstvému.
Kombinace s dalšími bylinkami: Libeček se skvěle doplňuje s dalšími bylinkami, jako je petržel, celer, tymián a rozmarýn. Experimentujte s různými kombinacemi a objevte nové chutě.
Libečkový olej: Libečkový olej je skvělý způsob, jak uchovat chuť libečku a použít ho k dochucení salátů, omáček a polévek. Připravíte ho tak, že čerstvý libeček zalijete kvalitním olivovým olejem a necháte louhovat několik dní.
Libeček v nakládané zelenině: Libeček je tradiční součástí nakládané zeleniny, zejména okurek. Dodává nakládané zelenině charakteristickou chuť a aroma.
Libeček v moderní gastronomii: V moderní gastronomii se libeček používá k experimentování s novými chutěmi a kombinacemi. Využívá se například k přípravě libečkové pěny, zmrzliny nebo koktejlů.
Libečková sůl: Libečkovou sůl si můžete připravit velice snadno, smícháte ho s bavorskou solí do mlýnku.
Léčivé účinky Libečku
Trávení: Libeček podporuje tvorbu trávicích šťáv a zlepšuje chuť k jídlu.
Pomáhá při nadýmání a plynatosti.Může ulevit od žaludečních potíží.
Ledviny a močové cesty: Libeček má močopudné účinky a podporuje vylučování škodlivých látek z těla.
Tradičně se používá při léčbě ledvinových kamenů a infekcí močových cest.
Další účinky:
- Libeček má protizánětlivé a antimikrobiální účinky.
- Může pomoci při revmatismu a dně.
- V lidovém léčitelství se používá i jako afrodisiakum.
Způsoby použití:
Čaj: Libečkový čaj se připravuje z kořene nebo listů.
Odvar: Odvar z libečku se používá k obkladům a koupelím.
Šťáva: Šťáva z libečku se používá k podpoře trávení.
Upozornění:
Libeček by neměly užívat těhotné a kojící ženy.
Při nadměrném užívání může libeček způsobit podráždění ledvin.
Pokud máte zdravotní problémy, poraďte se před užíváním libečku s lékařem.
Libeček je tedy cenná bylina s mnoha léčivými účinky. Je však důležité používat ho s rozvahou a v případě zdravotních potíží se poradit s lékařem.
Historie a zeměpisný původ Libečku
Země původu Libečku nelze jednoduše stanovit, některé zdroje uvádí, že jde o tehdejší území Persie – tedy dnešní území Afghánistánu a Íránu. Postupně se pak rozšířil také do dnešního Středomoří, kde se pěstuje mnoho – většina bylinek, které známe.
Ve Vatikánu je uložena Římská kuchařka ze 4. století n. l., kde nalezneme bylinku Libeček a také několik receptů a zmínek o něm.
Ve středověku se pěstoval hlavně v klášterech a na jejich zahrádkách, tímto způsobem se také šířil, mniši jej dávali také jako dar svým bratrům.
Pěstování, zpracování a sklízení Libečku
Libeček je nenáročná trvalka, která se Vám odvděčí bohatou sklizní.
- Stanoviště: Libeček prosperuje na slunném až polostinném místě. Plně zastíněná místa nejsou vhodná. Ideálně jej umístěte do zadní části záhonu nebo k plotu, protože dorůstá značných rozměrů, často až 2 metry.
- Půda: Preferuje výživnou, hlubokou, vlhkou a dobře propustnou půdu, ideálně s dostatkem humusu a vápníku. V těžkých a přemokřených půdách se mu nedaří. Před výsadbou je vhodné půdu prokypřit a obohatit kompostem. Vyhněte se přímému hnojení čerstvým chlévským hnojem těsně před výsadbou.
- Výsadba a výsev:
- Ze semínek: Semena libečku klíčí pomalu, zhruba měsíc i déle. Vysévat je můžete přímo na záhon od března do dubna nebo koncem léta (srpen-září) do hloubky asi 1 cm. Doporučená vzdálenost mezi řádky je minimálně 60 cm. Po vzejití vyjednotíte silnější sazenice na vzdálenost 30 cm (pro pěstování na kořeny) nebo 15 cm (pro pěstování listů).
- Předpěstování sazenic: V březnu můžete semena vysít do výsevních misek nebo květináčů. Substrát udržujte vlhký. Jakmile sazenice zesílí, postupně je otužujte a na venkovní stanoviště přesazujte v červnu.
- Dělením trsů: Nejrychlejší a nejspolehlivější způsob, jak získat nové rostliny, je rozdělení starších trsů. Nejlepší doba pro přesazení je brzy na jaře, než začne rostlina intenzivně rašit. Jedna robustní rostlina libečku bohatě postačí pro potřeby jedné rodiny.
- Zálivka a péče: Libeček potřebuje během vegetace dostatek vláhy, zejména v období sucha. Půdu udržujte stále vlhkou, ale vyvarujte se přemokření, aby nedošlo k uhnívání kořenů.
- Odstraňování květenství: Pokud pěstujete libeček primárně pro listy a chcete mít co největší a nejaromatitější nať, doporučuje se odstraňovat květní stonky ještě před rozkvětem (obvykle v červnu-červenci). Tím podpoříte růst listů. Pokud květenství ponecháte, nic se nestane, ale listy mohou zhořknout a rostlina se vyčerpá tvorbou semen.
- Zimování: Libeček je mrazuvzdorná trvalka a v našich podmínkách bez problémů přezimuje. Na podzim, po prvních mrazech, nadzemní část odumře. Doporučuje se nať odstřihnout, aby rostlina byla příští rok kompaktnější a bohatší. Na jaře opět začne rašit.
Sklizeň libečku
Libeček nabízí sklizeň po většinu vegetačního období a využít lze všechny jeho části.
- Listy (nať):
- Pro čerstvou spotřebu: Listy můžete sklízet postupně od jara do podzimu, již v prvním roce po výsadbě. Jednoduše odtrhněte mladé, svěží listy podle potřeby. Pravidelnou sklizní podpoříte neustálé obrůstání a růst nových, chutnějších listů.
- Pro sušení a mražení: Nejvhodnější a nejchutnější listy ke konzervaci jsou jarní listy, sklizené v dubnu a první polovině května, ideálně před rozkvětem rostliny. Sklízejte je brzy ráno nebo večer, kdy je obsah aromatických silic nejvyšší.
- Kořeny:
- Kořeny libečku se sklízejí na podzim, ideálně u dvouletých až tříletých rostlin. Mají nejsilnější léčivé účinky. Po sklizni je důkladně omyjte. Silnější kořeny podélně rozřízněte pro snadnější sušení.
- Semena:
- Pokud chcete sklízet semena, nechejte rostlinu vykvést (kvete v červenci-srpnu). Semena sklizejte, jakmile dozrají a začnou hnědnout. Jsou také aromatická a lze je použít jako koření, například do pečiva nebo nakládané zeleniny.
Zpracování libečku po sklizni
Pro uchování chuti a vůně libečku na delší dobu existuje několik účinných metod.
- Sušení:
- Listy: Čerstvě sklizené listy důkladně omyjte (krátce pod sprchou), osušte a rozložte v tenké vrstvě na síto, mřížku nebo síťovou sušičku. Můžete je také svázat do malých svazků a zavěsit na vzdušné, tmavé a suché místo.
- Teplota sušení: Ideální teplota pro sušení listů je do 40 °C, aby si zachovaly barvu, vůni a chuť. Vyšší teploty mohou snížit obsah aromatických látek.
- Kontrola: Správně usušené listy jsou křehké a lámavé, snadno se rozdrtí mezi prsty a chrastí.
- Skladování: Usušené listy rozemněte (nebo rozmixujte na prášek) a uložte do vzduchotěsné, neprůhledné nádoby na tmavém a suchém místě. Vydrží takto až rok.
- Oddělené sušení: Libeček má velmi silné aroma, proto je vhodné sušit ho odděleně od ostatních bylinek, aby jimi nepřejal svou vůni.
- Kořeny: Kořeny omyjte, silnější rozřízněte a sušte v sušičce nebo troubě při teplotě 50-60 °C, dokud nejsou křehké a lámavé. Pravidelně je obracejte.
- Mražení:
- Listy: Listy důkladně omyjte, osušte a nakrájejte nadrobno. Tuhé stonky nepoužívejte.
- Mražení v sáčcích: Nakrájený libeček rovnoměrně rozprostřete do mrazicích sáčků. Po zmražení sáčky "pomačkejte", aby se kousky oddělily a šlo snadno odebírat menší množství.
- Mražení v tvořítkách na led: Nasekaný libeček můžete také napěchovat do tvořítka na led a zalít trochou vody nebo olivového oleje. Po zmražení kostky vyjměte a uložte do uzavíratelných sáčků. Tato metoda je skvělá pro přesné dávkování do polévek a omáček.
- Trvanlivost: V mrazáku vydrží libeček až 6 měsíců, někdy i déle.
- Libečková pasta:
- Čerstvé listy libečku rozmixujte se solí a kvalitním olivovým olejem (poměr asi 3 lžíce nasekaných bylin na 1 lžíci oleje). Lze přidat i česnek nebo parmazán. Uložte do vypařených a suchých sklenic, nahoře vytvořte slabou hladinku oleje a uchovávejte v chladničce. Je to skvělá náhrada za polévkové koření nebo "vegetu".
Další zajímavá fakta o Libečku
Libeček je skutečně možné konzumovat celý, od plodu, přes listy a stonky až po kořeny.
Libeček skvěle snáší mráz, ve smyslu, že jej můžete bez obav zamrazit a vždy tak máte po ruce "čerstvou" bylinku nejen do polévky.
Přečtěte si více o libečku
Domácí sekaná pečeně
Podzimní a zimní druhy koření
Bylinková zahrádka v kuchyni
Složení: Libeček sušený
Může obsahovat stopy alergenu lepku, sóji, celeru, hořčice, sezamu, vejce a mléka.
Země původu: ČR
