Šafrán pravý 0,5 g
Šafrán je nejdražší koření na světě, ceněné pro svou intenzivní barvu, nezaměnitelné aroma a jemně hořkosladkou chuť. Tyto sušené blizny z květů šafránu setého promění jakékoliv jídlo v kulinářský zážitek, ideální, kde dodají exotický nádech a nádherný zlatavý odstín.
✔ Chuť a vůně: má jedinečné, komplexní aroma s tóny medu a sena a lehce hořkosladkou chuť.
✔ Všestranné použití: hodí se do indických curry, pro rizota, paelly, omáčky, nebo i sladké pečivo.
✔ Přírodní barvivo: dodá sytě žlutou až oranžovou barvu, ideální pro rýžové pokrmy a dezerty.
Více
Šafrán
Krátký popis rostliny
Vědecká klasifikace rostliny
Další názvy a jména
Chuť a vůně šafránu
Používané části rostliny
Šafrán v kuchyni a gastronomii
Tipy a rady pro použití
Léčivé účinky šafránu
Zeměpisný původ šafránu
Pěstování, zpracování a sklízení
Další zajímavosti o tomto koření
Přečtěte si více o šafránu
Šafrán je jedním z nejcennějších a nejdražších koření na světě, právem nazývaný "červené zlato". Jeho intenzivní barva, nezaměnitelná vůně a specifická chuť dokáže pozvednout jakýkoliv pokrm na kulinářské mistrovské dílo. Ponořme se do fascinujícího světa tohoto luxusního koření, jeho historie, použití a jedinečných vlastností.
Krátký popis rostliny
Šafrán setý (Crocus sativus) je vytrvalá rostlina z čeledi kosatcovitých (Iridaceae), která dorůstá do výšky 10–20 cm. Kvete na podzim (září–listopad) a produkuje nápadné, fialové květy. Nejcennější částí, pro kterou je pěstován, jsou červenooranžové blizny nacházející se uvnitř každého květu. Z každého květu vyrůstají tři nitkovité blizny, které se sbírají ručně.
Vědecká klasifikace rostliny
Říše: Plantae (Rostliny)
Oddělení: Angiospermae (Krytosemenné rostliny)
Třída: Monocots (Jednoděložné rostliny)
Řád: Asparagales (Chřestotvaré)
Čeleď: Iridaceae (Kosatcovité)
Rod: Crocus (Šafrán)
Druh: Crocus sativus (Šafrán setý)
Další názvy a jména
Anglicky: Saffron
Německy: Safran
Italsky: Zafferano
Španělsky: Azafrán
Arabsky: Za'faran (z čehož pravděpodobně pochází i české slovo)
Označení: Červené zlato, král koření
Chuť a vůně šafránu
- Chuť: Jemně hořká, mírně nasládlá s medovými tóny a náznaky sena nebo kůže. Je velmi výrazná, proto je důležité ho dávkovat střídmě.
- Vůně: Intenzivní, exotická, sladká, květinová, s jemným tónem sena a kovu. Po rozemnutí se jeho aroma ještě více uvolní.
- Barva: Šafrán dodává pokrmům nádhernou, sytě žlutou až oranžovou barvu, což je jedna z jeho nejcennějších vlastností.
Používané části rostliny
Kořením je výhradně blizna květu šafránu setého. Z každého květu se sbírají tři červenooranžové nitkovité blizny, které se poté suší. Právě tyto sušené blizny tvoří drahocenné koření. Ostatní části rostliny (listy, hlízy, okvětní lístky) se pro kulinářské účely nepoužívají.
Šafrán v kuchyni a gastronomii
Šafrán v mezinárodní gastronomii
- Španělská paella: Zde je šafrán naprosto nezbytný! Dodává tomuto rýžovému pokrmu s mořskými plody, kuřecím masem a zeleninou charakteristickou zlatavou barvu a nezaměnitelné aroma. Bez šafránu by paella nebyla paellou.
- Italské rizoto Milanese: Toto krémové rizoto, typické pro Milán, získává svou bohatou barvu a jemnou, komplexní chuť právě díky šafránu.
- Francouzská bouillabaisse: V této bohaté rybí polévce z Marseille hraje šafrán důležitou roli v chuťovém profilu a přispívá k její teplé barvě.
- Indická a perská kuchyně: V těchto kulturách je šafrán hojně využíván do biryani (kořeněné rýžové pokrmy s masem či zeleninou), do různých curry, ale i do sladkostí a mléčných dezertů, jako je šafránový rýžový pudink (např. perský sholeh zard). V Íránu se používá i k dochucování a barvení rýže k masu, například k kababu.
- Skandinávie: Ve Švédsku je šafrán nedílnou součástí tradičního vánočního pečiva Lussekatter (šafránové rohlíčky), které se připravují na svátek svaté Lucie.
- Severní Afrika (Maroko, Tunisko): Zde se šafránem často dochucují kořeněné dušené pokrmy tajine s masem a zeleninou, nebo kuskus.
Kromě těchto ikonických jídel se šafrán objevuje i v dalších pokrmech:
- Omáčky: Luxusní krémové omáčky k rybám, drůbeži nebo těstovinám.
- Pečivo: Šafránové bábovky, chleby nebo i slané pečivo.
- Dezerty a nápoje: Zmrzliny, pudinky, krémy, ale i čaje, smoothies nebo dokonce šampaňské.
Šafrán v české kuchyni a jeho (méně známé) uplatnění
Ačkoliv šafrán není pro typickou českou kuchyni tak ikonický jako paprika nebo kmín, přesto má v některých tradičních a moderních receptech své místo. Jeho použití se často odvíjí od historických vlivů nebo individuálních preferencí.
- Rýžové pokrmy: Stejně jako v mezinárodní kuchyni, i v té české lze šafrán použít k dobarvení a dochucení rýže, ať už jako přílohy, nebo součástí rýžových nákypů.
- Rybí polévky a omáčky: Tradičně se šafrán u nás používá k dochucení a barvení některých rybích polévek, což jim dodá exkluzivní nádech. Skvěle se hodí i do jemných smetanových omáček k rybám.
- Sladké pečivo: Občas se objeví i v receptech na vánočky, bochánky nebo jiné sladké kynuté pečivo, kde kromě jemné chuti přispívá i k atraktivní zlatavé barvě.
- Jemné omáčky k drůbeži: Šafránová omáčka se může výborně snoubit s kuřecím nebo krůtím masem, dodávajíc pokrmu sofistikovanou chuť.
V moderní české gastronomii a domácnostech se šafrán objevuje stále častěji, a to především u kuchařů, kteří se nebojí experimentovat a hledají nové dimenze chutí. Může se objevit v:
- Šafránové rizoto s lokálními surovinami (např. s dýní, houbami).
- Omáčky k zelenině nebo bramborám.
- Gurmánské úpravy mas (např. telecí).
Tipy a rady pro použití
-
Správné dávkování: Méně je více! Šafrán je velmi silné koření, a příliš velké množství může vést k nepříjemně hořké chuti. Obvykle stačí jen několik vláken na celý pokrm.
-
Celá vlákna vs. mletý šafrán: Vždy preferujte celá vlákna šafránu. Mletý šafrán může být snadno falšován a rychleji ztrácí aroma.
-
Kdy přidat: Obvykle se přidává ke konci vaření, aby si zachoval své jemné aroma, nebo se přidá do tekutiny, která se k pokrmu v průběhu vaření přidává (např. do vývaru pro rizoto).
-
Skladování: Skladujte šafrán v vzduchotěsné nádobě na chladném, tmavém a suchém místě, mimo dosah světla. Správně uskladněný vydrží i několik let, ale postupně ztrácí sílu.
Léčivé účinky šafránu
Šafrán byl po staletí ceněn nejen v kuchyni, ale i v tradiční medicíně. Dnes moderní výzkum zkoumá jeho potenciální léčivé účinky:
-
Antidepresivní a anxiolytické účinky: Některé studie naznačují, že šafrán může mít pozitivní vliv na náladu a pomáhat při mírných formách depresí a úzkostí.
-
Antioxidant: Obsahuje silné antioxidanty, jako je krocin a safranal, které pomáhají chránit buňky před oxidačním stresem a poškozením volnými radikály.
-
Zlepšení paměti a kognitivních funkcí: Existují předběžné důkazy o potenciálním neuroprotektivním účinku šafránu, který by mohl přispět ke zlepšení paměti.
-
Protizánětlivé vlastnosti: Může mít protizánětlivé účinky v těle.
-
PMS a menstruační bolesti: Tradičně se používá ke zmírnění příznaků premenstruačního syndromu (PMS) a menstruačních bolestí.
Poznámka: Ačkoliv má šafrán řadu potenciálních benefitů, je třeba zdůraznit, že se jedná o koření a nikoli o lék. Pro jakékoli zdravotní potíže se vždy poraďte s lékařem.
Zeměpisný původ
Původ šafránu setého (Crocus sativus) je poměrně složitý, ale všeobecně se předpokládá, že pochází z oblasti Středního východu a Středomoří, pravděpodobně z Řecka nebo Malé Asie.
- Historie: Pěstování a používání šafránu se datuje tisíce let zpět do starověkých civilizací. Byl ceněn ve starověkém Egyptě, Mezopotámii, Řecku a Římě.
- Hlavní producenti dnes: Největším producentem šafránu na světě je v současnosti Írán, který pokrývá více než 90 % celosvětové produkce. Dalšími významnými producenty jsou Španělsko, Indie (Kašmír), Řecko, Itálie a Maroko.
Pěstování, zpracování a sklízení
Produkce šafránu je extrémně náročná a pracná, což se odráží v jeho vysoké ceně.
-
Pěstování: Šafrán je vytrvalá rostlina, která roste z cibulky a nejlépe se jí daří v oblastech s horkým, suchým létem a chladnými, mírnými zimami. Kvete na podzim, což je neobvyklé.
-
Sklízení: Sklizeň šafránu je výhradně ruční práce. Každý květ se musí opatrně sebrat brzy ráno, než se plně otevře na slunci. Z každého květu se poté ručně vytrhnou tři nitkovité červenooranžové blizny. Je to nesmírně titěrná práce – pro získání pouhého jednoho gramu šafránu je potřeba sklidit asi 150-200 květů!
-
Zpracování: Po sběru se blizny suší, aby se odstranila vlhkost a koncentrovala se jejich barva a aroma. Sušení probíhá opatrně, aby se nezničily cenné sloučeniny.
Další zajímavosti o tomto koření
- Proč je tak drahý? Cena šafránu je dána extrémní náročností na pěstování a ruční sběr. Je to jedno z mála koření, které se sbírá kompletně ručně.
- Falšování: Kvůli vysoké ceně je šafrán často falšován. Může být nahrazen obarvenými vlákny kukuřičných blizen, měsíčku nebo kurkumy. Kvalitní šafrán by měl mít sytě červenooranžovou barvu, výrazné aroma a neměl by se drolit na prach.
- Historické použití: Kromě kulinářství se šafrán používal jako barvivo (na látky, rukopisy), v parfémech, kosmetice a jako léčivá bylina již před tisíci lety.
- Mýty a legendy: Je opředen mnoha mýty a legendami, v některých kulturách byl považován za afrodiziakum.
Nenechte si ujít jedinečnou příležitost vyzkoušet pravý šafrán z našeho e-shopu! Nabízíme kvalitní šafrán v celých vláknech, který zaručí autentickou chuť a barvu Vašich paell, rizot, polévek či sladkých dezertů.
Přečtěte si více o šafránu
Připravujeme..
