Kopr sušený - Výběr balení: 25 g

Kompletní informace o Kopru

Vědecká klasifikace
Chuť a vůně Kopru
Používané části rostliny
Použití Kopru v kuchyni a v gastronomii
Tipy a rady pro použití Kopru
Recepty s Koprem
Léčivé účinky Kopru
Historie a zeměpisný původ Kopru
Pěstování, zpracování a sklízení
Další zajímavá fakta o Kopru
Kořenící směsi s Koprem

Stará česká poučka, která se traduje napříč všemi rodinami nám říká – buďto kopr milujete nebo jej nenávidíte, nic mezitím! Pravdou však ale je, že kopr patří k nejtradičnějším bylinám v českých domácnostech i když je její původ daleko za hranicemi České republiky.

Kopr se využívá do hojně komentovaných jídel jako jsou koprová omáčka, kulajda a také k rybám, především k uzenému lososu. Má široké využití i v bylinkářství a tradičně jej také využíváme do zavařenin.Pojďme se tedy na tuto bylinku podívat blíže.

Vědecká klasifikace

Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád:  miříkotvaré (Apiales)
Čeleď:  miříkovité (Apiaceae)
Rod:  kopr (Anethum)

Další názvy a jména Kopru

Česky: Kopr, kopr vonný
Latinsky:  Anethum graveolens
Anglicky: Dill

Chuť a vůně Kopru

Kopr má velmi specifickou vůni, která ne každému může být příjemná, kopr také specificky chutná a nedá se toto koření přirovnat k jiné bylince, ale specifikovali bychom toto aroma a chuť jako velmi intenzivní, zemitou a kořennou, lehce kmínovou nebo anýzovou s nasládlou chutí.

Používané části rostliny

Kopr jako takový je jedlý celý, ale využíváme především listový a části jemných stonků a natí. Dřevitou část kopru a kořen se téměř v kuchyni nevyužívá, ale můžeme narazit na různé doplňky stravy, tinktury a dokonce i pálenky například s kořenem kopru.

Dále se v kuchyních napříč světem využívají také semena kopru, která jsou vhodná do dušených mas a na různá ragů, zelí, brokolice a květáku.

Použití Kopru v kuchyni a v gastronomii

Kdo by neznal koprovou omáčku jako by nebyl! Tolik komentované a zároveň milované i nenáviděné jídlo, jsme snad ještě nezaznamenali. Kopr využijete také do různých polévek (například kulajda), ale především se s ním můžete setkat v různých pomazánkách a dipech, také na jednohubkách (především těch rybích) a jako další chuťový prvek u uzeného lososa.

Ryby a mořské plody: Kopr je tradiční koření k rybám, zejména lososu, pstruhovi a sledi. Skvěle se hodí i k mořským plodům, jako jsou krevety a mušle.
Omáčky a polévky: Kopr je klíčovou ingrediencí v tradiční koprové omáčce, která se podává k vařenému masu, bramborám nebo vejci. Přidává se také do smetanových polévek, jako je kulajda.
Saláty a dresinky: Čerstvý kopr se používá k dochucení salátů, zejména okurkového salátu. Přidává se také do dresinků a dipů.
Zavařování: Kopr je nepostradatelný při zavařování okurek, zelí a jiné zeleniny. Dodává zavařeninám charakteristickou chuť a aroma.
Brambory: Kopr se skvěle hodí k bramborám, ať už vařeným, pečeným nebo ve formě bramborového salátu.
Maso: Kopr se používá k dochucení různých masových pokrmů, zejména jehněčího a kuřecího masa.
Pečivo: Kopr se přidává do slaného pečiva, jako jsou chlebové placky a koláče.

Tipy a rady pro použití Kopru

• Čerstvý kopr má intenzivnější chuť než sušený.
• Kopr se přidává do pokrmů až na konci vaření, aby se zachovala jeho chuť a aroma.
• Kopr se dobře kombinuje s citronem, česnekem, hořčicí a smetanou.
• Kopr je tedy velmi univerzální bylina, která najde uplatnění v mnoha receptech.
• V moderní gastronomii se kopr používá k experimentování s novými chutěmi a kombinacemi.
• Koprový olej se používá k dochucení salátů, omáček a polévek.
• Koprové květy se používají k dekoraci pokrmů a k přípravě koprového octa.
• Koprová semínka se používají jako koření a mají výraznější chuť než listy.

Recepty s Koprem

Vhodné koření na uzené, nakládané maso, sýry a zeleninu
Podzimní a zimní druhy koření
Jak na domácí uzený sýr s kořením?

Léčivé účinky Kopru

• Již ve starém středověku se věřilo, že kopr má nadpřirozené účinky, pálil se například pro zahánění démonů. Gladiátoři v římě zase věřili, že jim kopr dodá sílu a pravidelně se jím před zápasy ovívali a natírali. A již staří egypťané před 5000 lety vyráběli z kopru různé tinktury a masti.
• V každém případě, jedno se kopru upřít nedá, má opravdu všestranné uplatnění a v bylinkářství a léčitelství jej využijete například k přípravě čajů a odvarů, které působí proti nadýmání a tiší podrážděné zažívací ústrojí. Blahodárně působí na ledvinová onemocnění, podporuje trávení a tvorbu žaludečních šťáv a tiší kašel.
• Kopr a zejména pak semena jsou bohatým zdrojem vitamínů C a A a mnohých minerálních látek jako například Fosfor a Vápník.

Historie a zeměpisný původ Kopru

Život kopru sahá až do starověku, zmínky o něm sahají až do doby 5000 let před naším letopočtem. Ve staroegyptských nápisech byste kopr našli pod názvem "ammisi". Římané a Řekové ho na svých výpravách přinesli až do Alp a říkali mu "anethon".
Karel Veliký jej v devátém století dokonce nařídil pěstovat na svých statcích, protože si považoval jeho širokého využití v kuchyni a v léčitelství.

Původ má pravděpodobně ve východním Středozemí a v západní Asii.

Pěstování, zpracování a sklízení

• Kopr je kolem metru vysoká bylina, která není nijak zvlášť náročná a pěstovat ji můžete na svých balkonech, zahradách a zahrádkách. Kopr má rád teplo a slunce a při svém růstu je velmi křehký, je tedy vhodné ho sázet někam do závětří. Pěstuje se především výsevem semen a později samovýsevem z již dospělých rostlin.
• Tato nenáročná bylinka vám vyrostě i v těžkých a nepropustných půdách s menším obsahem živin pokud bude mít pravidelnou zálivku, zejména z počátku svého růstu, později si vystačí s přírodním zdrojem - tedy deštěm (pokud zrovna nejsou několikatýdenní sucha).
• Kopr je jednoletka a již tentýž rok rodí semena, vysevá se nahusto do řádků, které jsou od sebe zhruba 20 centimetrů vzdáleny, začátkem března až do konce července, přičemž už po 6 až 7 týdnech je možné sklízet nať!
• Kopr můžeme lehce sušit, nejlépe celé rostliny na dobře provětrávaném místě, kde tepltoa nepřesahuje 30 stupňů a můžete jej několik dní až týdnů skladovat i v lednici. Mražení je u této bylinky samozřejmostí a nijak zvlášť ji neškodí.
• Kopr můžeme také dobře konzervovat v soli nebo v octovém láku. Takto vám vydrží i několik měsíců a hlavně v zimně přijde vhod.

Další zajímavá fakta o Kopru

Kopr má své zastoupení i v Bibly, konkrétně v novém zákoně, kde byl doporučován na bolesti hlavy a cévní onemocnění.
Ve starověku se věřilo, že popel ze semen kopru, přiložený na ránu pomáhá rychlejšímu hojení.
Kopr je vhodnou bylinkou i pro malé děti a kojící matky.
Neměli bychom ho sbírat ve volné přírodě, může dojít k záměně podobných rostlin ze stejné čeledi, které jsou silně jedovaté, jako například Bolehlav.
Žvýkání zlepšuje ústní hygienu a oslazuje dech.

Kořenící směsi s Koprem

Tzatziky
Salátová zálivka